V zemi Williama Wallice

Skotsko často působí tajemně a nehostinně díky svému vlhkému klimatu a časté mlze. Krajina odlehlá a mnohdy liduprázdná  fascinuje svým charismatem a láká k nevšedním a divokým zážitkům. Kdo však čekal, že nás ve Skotsku přivítá déšť, mlha a zelené kopce, zmýlil se. Ve skutečnosti bylo slunečné, jasné a ve fialových odstínech právě kvetoucích vřesů.

Kopce povětšinou zdobily pastviny pro ovce a krávy, když les, tak plný kapradin a vysoké trávy. Snad jen pro middle pořadatelé zvolili trochu odlehčenou verzi buše, tak po sérii pomalých tréninků měl člověk konečně pocit, že běží rychle a ne, že kluše. Určitým zklamáním byla technická nenáročnost krátké, hledání kontrol v lese bylo tak pro většinu z nás až  příliš hladké. A tak o výsledku rozhodovaly takové detaily, že za oběhnutí stromu z leva místo prava už jsi nebral ani medaili. Ztráta minuty osmnáct tak pro mě znamenala až závěr desítky, s výkonem však spokojená jsem a nemám výčitky. Long byl oproti middlu technicky i fyzicky těžký dosti, metrové kapradiny v závěru už pak byly jenom k zlosti. Není proto divu, že se na trati tvořily rychlé vláčky, které pomohly dostat se snáze skrz ty sr... (bordel). Fyzicky jsem se cítila špatně, v závěru jsem viděla už dost matně, ale v kombinaci s uspokojivým technickým výkonem to stačilo k tomu, že jsem si po loňským zlatu vezla stříbro domů. Ještě slovem vrátím se k mému oblíbenému sprintu. Ani tentokrát jsem nepřišla na stavitelskou fintu a volila často jinou variantu cest. Navíc spletla jsem si číslo devět s číslem šest a ztratila jsem cennou minutu a půl, a to už nad vysněným top 10 výsledkem nadobro zlomila se hůl. Ale jak už kdysi někdo napsal, zkušenosti a zážitky nejcennější jsou a s partou skvělých lidí jsou umocněné na druhou. Prodloužený pobyt o čtyři dny v horách měl být sladkou tečkou, MIloš se ale bohužel pral s vysokou horečkou. Neměl chuť k jídlu ani pití, na první pohled bylo vidět, jak špatně se cítí.  A tak liduprázdné hory vyměnili jsme za lidí plné ulice, navíc trefili jsme čas, kdy díky festivalu bylo jich tam zrovna nejvíce. Ale zdraví jen jedno je a užívali jsme si i tak,  do hor zajedeme třeba v roce 2015 pak.